Usilujete o návrat partnera, hojnost, očistu karmy nebo zlepšení Vašeho zdraví?
Využijte diagnostku (v hodnotě 250 Kč), na základě které zjistíme, zda Vám mohu pomoci či nikoliv. Pokud diagnostika vyjde špatně a nebudu Vám schopen pomoci, peníze dostanete zpět.
E-mail: kartar-erik@seznam.cz
Jako šestý smysl označujeme schopnost intuitivního poznání. Na rozdíl od zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu, s jejichž pomocí vnímáme materiální podstatu světa, intuice dává proniknout k duši a umožňuje nám komunikovat s astrálem.
Šestý smysl bývá definován dvěma způsoby. První přístup je racionální a říká, že intuice je projevem lidské psychiky a klíčem k jejímu pochopení jsou informace uložené v podvědomí. Mozek se řídí zkušenostmi z dřívější doby, činí rychlá a zdánlivě nepodložená rozhodnutí, skrze něž nám umožňuje rychle jednat. Tento styl myšlení je typický pro krizové situace, v nichž není prostor pro logické uvažování. Ze stejného důvodu jsou závěry intuitivního poznání vždy vnímány jako nejlepší možné. Naneštěstí jsme limitováni kvalitou i kvantitou zkušeností. Pokud jsou informace uložené v naší paměti mylné, může se stát, že naše intuitivní rozhodnutí budou chybná.
V esoterice spadá šestý smysl do oblasti parapsychologie (Parapsychologie – zdánlivě nepochopitelné schopnosti). Schopnost náhlého prozření či pochopení se zde neodvíjí od informací, které jsou jedinci známy díky základním pěti smyslům, nýbrž vychází z mimosmyslového poznání.
Orgánem intuice je tzv. třetí oko (Třetí oko – Jak je otevřít, aktivovat a poznat, že je aktivní). Nachází se uprostřed čela každého člověka a je provázáno s epifýzou (šišinkou). Šestý smysl je pojítkem mezi pozemským a duchovním světem. Jeho aktivací a tréninkem se nám dostává informací z vyšších sfér. Je naším vnitřním hlasem, skrze nějž nás duchovní bytosti varují před nebezpečím a sdělují nám, kterou cestou se v životě vydat.
Ač se to někdy nezdá, dar intuice jsme do vínku dostali všichni. V dřívějších dobách pomáhala lidem přežít, a i dnes je její role nenahraditelná. Bohužel žijeme natolik odloučeni od přírody a své původní přirozenosti, že šestý smysl téměř nevyužíváme. S trochou trpělivosti a tréninku můžeme ale svůj vnitřní hlas opět plně rozeznít.
Specializace: Výklady karet, energetická spolupráce, magie a rituály.
Specializace: Výklady karet, energetická spolupráce, magie a rituály.
Nejen partnerské, ale i rodinné, přátelské a pracovní vztahy bývají zatíženy břemenem žárlivosti. Proč tomu tak je a jak žárlivost překonat, objasňuje následující článek.
Žárlivost lze charakterizovat jako soubor negativních emocí (strach, vztek, ponížení …), kterými je jedinec zaplaven, nabude-li přesvědčení, že vztah, ve kterém se nachází, je ohrožován třetí stranou. Tento pocit působí bolestivě a destruktivně nejen na toho, kdo žárlí, ale na vztah celý. Není přitom rozhodující, je-li hrozba skutečná nebo domnělá.
V přiměřené míře je žárlivost přirozená a evolučně podmíněná. Muž nechce ztratit ženu, jež mu zajišťuje péči o potomstvo a domov. Zároveň chce mít jistotu, že dojde k zachování jeho rodové linie a on vychovává pouze vlastní děti. Žena nechce přijít o ochránce a živitele, a to jak jí samé, tak jejích potomků. Umírněná žárlivost by měla fungovat jako varovný signál, který nám připomene, co v případě zanedbání vztahu můžeme ztratit. Měla by nás motivovat k tomu, abychom usilovali o jeho udržení, případně zlepšení.
Oproti tomu je chorobná žárlivost jevem ryze nežádoucím. Vyznačuje se patologickým chováním žárlivce, který je neustále sužován představami o partnerově nevěře. Podezíravost přerůstá v hádky, špehování, v nejhorším případě v domácí násilí. Zde již nejde o pouhé ohrožení vztahu, ale o projev problémů, které má žárlivý člověk sám se sebou. Snahou mít vše pod kontrolou, druhou osobu vlastnit a manipulovat s ní, odhaluje vlastní závislost na dotyčném partnerovi. Příčiny tohoto jednání mohou vycházet z pocitů méněcennosti vůči ostatním lidem, nedostatečné sebelásky, traumat z minulosti, vzorců chování přejatých z rodiny či z všeobecného negativního názoru o druhém pohlaví.
Základní pravidlo zni: Žárlivost nevěře nezabrání! Naopak, spíše podezíraného partnera dožene k tomu, aby pochopení a lásku hledal jinde. Chcete-li váš vztah harmonizovat, musíte pracovat sami na sobě. Prvním krokem je přijmout skutečnost, že máte se žárlivostí problém. Přestaňte se vnímat jako oběť. Místo obviňování partnera se zaměřte na své nitro a snažte se přijít na to, proč žárlíte a čeho se vlastně bojíte.
Dost možná, že zjistíte, že nejde o ztrátu vztahu a kontaktu s konkrétním člověkem, nýbrž o strach z ponížení z nevěry, strach z osamění, uvědomění si finanční závislosti, pochyby o schopnosti najít si jiného partnera aj..
Ačkoliv je žárlivost jevem spíše negativním, naučte se ji vnímat jako příležitost k osobnímu růstu. Zjistíte-li, co na sobě chcete změnit, v čem jste zranitelní, jaká stránka vaší osobnosti by si zasloužila posílit, otevřou se vám dveře ke spokojenějšímu životu. Odměnou za překonání žárlivosti vám pak budou jak harmonické vztahy, tak snazší cesta k vlastnímu úspěchu.
Je prokázáno, že přehnaná žárlivost postihuje především ty osoby, které trpí nízkým sebevědomím a nedostatečnou sebeláskou. Takoví lidé bývají přesvědčeni, že si partnera nezaslouží a že je velice snadné nahradit je někým lepším, hezčím, perspektivnějším.
Zaměřte se na své silné stránky. Rozvíjejte se – pracovně i v rámci svých koníčků. Udržujte vztahy s přáteli a rodinou. Nehovořte o sobě negativně. Uvědomte si, že nedokonalost se týká všech a je naprosto normální. Pochopte, že kdo neumí mít rád sám sebe, může jen těžko očekávat, že jiní lidé to dovedou. Zbavte se citové závislosti na svém partnerovi. Alfou a omegou vašeho vesmíru musíte být vy sami. Nechtějte někoho vlastnit. Vždy nazírejte věci i z partnerova úhlu pohledu. Jistě by se vám samým nelíbilo, kdyby s vámi milovaný člověk nakládal jako s majetkem.
Žádný vztah nemůže fungovat bez komunikace. Sdělte svému partnerovi, co a proč vás trápí. Než tak učiníte, vystupte ale ze stínu žárlivosti a zklidněte svou mysl. Jen tak se vám podaří promluvit si s vaším protějškem rozumně a bez přehnaných emocí.
Zkuste praktikovat dechová cvičení, meditujte, věnujte se mentálním a protistresovým cvičením, vyzkoušejte recitování manter, zkuste techniku vizualizace, při níž si budete představovat, jak se při rozhovoru s partnerem zachováte, nebo se uvolněte pomocí sportu. Možností je spousta včetně psychoterapie a psychiatrické léčby, která je žádoucí především u těch osob, jejichž patologická žárlivost se rozvinula v deprese.
S klidnou myslí se vám navíc snáze podaří opustit myšlenky na partnerovu možnou nevěru a místo nich se zaměřit na důkazy lásky, jež vám vaše drahá polovička prokazuje.
Nezbytným krokem k překonání žárlivost je schopnost odpouštět. V první řadě odpusťte sami sobě, že jste žárlivosti podlehli, a do budoucna si toto selhání nevyčítejte.
Spolu s tím, je-li vaše žárlivost odůvodněná a váš protějšek má skutečně sklon k nevěře či přinejmenším k flirtování, je nutné, abyste si uměli odpustit, že jste si právě takového člověka vybrali. Tato rada se týká samozřejmě pouze těch, kdo touží setrvat i s nevěrným partnerem. V daném případě navíc platí, že se musíte naučit odpouštět i své polovičce a její/jeho chování tolerovat. Vždyť jste se pro udržení vztahu rozhodli z vlastní vůle.
Odpuštění je zapotřebí dále tam, kde žárlivost podněcují staré křivdy. Zbavte se jich tím, že odpustíte těm, kdo vám ublížili v minulosti. Uvidíte, že vám pak ze srdce odpadne veliký balvan, který bránil lásce a harmonii ve vašich současných vztazích. Pokud to dokážete, nebude vám již nic bránit v tom, abyste svým milovaným byli skvělými partnery.
Mějte přehled o nových článcích, zapojte se do soutěží a kvízů
Uvažujte nad svým životem díky citátům
kartar-erik@seznam.cz
702 449 064