Hypnóza, hypnoterapie  – využití a na co si dát pozor

Schopnost ovládnout mysl druhé osoby skrze hypnózu je oblíbeným tématem literárních i filmových tvůrců. Leč není výjimkou, že obraz, který jsme nekriticky přejali z filmových pláten, má k podstatě hypnózy jako terapeutické metody velmi daleko.

Hypnoterapie

Hypnóza je specifický fyziologický stav, jehož se využívá v rámci psychoterapeutické metody zvané hypnoterapie. Ta mírní symptomy psychických, psychosomatických i somatických potíží. Na úrovni těla lze hypnózu připodobnit ke spánku (řecký termín hypnos = spánek). Osoba v hypnotickém stavu má zpomalený tep, dochází u ní k potlačení některých reflexů a vykazuje změněné vnímání času. Přesto je schopna, na rozdíl od spánku, vnímat, reagovat a vědomě z hypnózy vystoupit. Není tedy loutkou v rukách hypnotizéra, jenž by jí dle svého rozmaru manipuloval.

Na druhou stranu skutečně platí, že u zhypnotizovaných osob jsou vědomí a pozornost zúžené, zatímco sugestibilita neboli ovlivnitelnost vzrůstá. Vnitřní obranné mechanismy jsou částečně potlačené a dominantním zdrojem podnětů se pro jedince v hypnóze stává hypnotizér. Kontrola sugescí naštěstí není nikdy potlačena úplně. To znamená, že prostřednictvím hypnózy není například možné navést někoho k trestnému činu, pokud daný člověk nemá k takovému chování sám sklony.

Současná věda není prozatím s to vysvětlit, co přesně hypnotický stav s lidským mozkem dělá. To však nijak nesnižuje jeho léčebný potenciál. Jiná využití jsou ale stále ještě diskutabilní. Z pohledu moderní medicíny hypnóza není změněným stavem mysli a neumožňuje mystické ani okultní zážitky. Veškeré výroky, jež lidé v hypnóze pronášejí, jsou prý buď vzpomínkami, smyšlenkami nebo informacemi, které dotyčným vsugeroval hypnotizér.

Hypnabilita

Hypnózu lze provádět u dětí i dospělých. Úspěšná terapie předpokládá zvýšenou vnímavost hypnotizované osoby a odbornou zkušenost terapeuta, tedy hypnotizéra. Uvádí se, že asi u 5 % osob není možné hypnotický stav navodit. Ostatní lidé dosahují různého stupně hypnability. Čím je vyšší, tím hlubšího stavu hypnózy lze dosáhnout. A čím vyšší hypnabilita pacienta, tím efektivnější dopad hypnoterapie na zdraví dotyčné osoby. Pozor, hypnabilita není v přímé úměře se sugestibilitou.

Uvedení do hypnotického stavu, jakož i vyvedení z něj, se provádí pomocí verbální sugesce nebo fixace pozornosti na nějaký předmět. Hypnotizér je schopen pracovat s klientem nejen po dobu terapie, ale i po ní. Pomocí tzv. posthypnotické sugesce zadá hypnotizované osobě úkol, k jehož realizaci dojde až po probuzení. Pacient nezná racionální důvod svého chování, přesto pociťuje nutkání je vykonat. Takový postup se uplatňuje např. při léčbě fobií.

Existuje též tzv. autohypnóza.  Při ní se jedinec skrze hluboké a dlouhé soustředění na určitou část těla uvede do hypnotického stavu bez pomoci další osoby. Tato technika slouží k navození pocitů úlevy od napětí, stresu či bolestí hlavy apod. Mnozí odborníci ji však za skutečnou hypnózu nepovažují a řadí ji spíše mezi formy meditace.

K čemu lze hypnózu využít?

Hypnóza má široké uplatnění a nemělo by se jí využívat či dokonce zneužívat pro eskamotérská vystoupení. Slouží jako prostředek anestezie (např. v zubním lékařství a porodnictví), uplatňuje se při léčbě nespavosti, závislostí nebo při potížích s pamětí. V rámci léčby psychických potíží pomáhá utlumovat nebo naopak vybavovat traumatizující vzpomínky. Je tedy velmi důležité, aby hypnotizérem byl erudovaný terapeut – psychiatr nebo psycholog.

Hypnoterapie má své uplatnění i u policie. Využívá se jí při práci se svědky, kteří si díky ní mohou detailněji vybavit události, o nichž vypovídají.

Na co si dát pozor

Jak zaznělo již výše, nemělo by se hypnózy zneužívat ke komerčním účelům. Je třeba vyvarovat se pochybných léčitelů a osobnostních koučů, kteří si za, obvykle neprofesionální, hypnoterapii účtují horentní sumy.

Hypnóza není vhodná pro osoby se závažnou psychiatrickou diagnózou typu schizofrenie nebo hraniční porucha osobnosti. Vyvoláním potlačených vzpomínek, které navíc mohou být zcela falešné, hrozí riziko narušení psychiky a sociálních vazeb. Nebezpečné je rovněž laické vedení terapie a nesprávné vyvedení z hypnotického stavu.

Během hypnózy může v důsledku snížené pozornosti dojít též k fyzickému zranění.