Smrtonoši: ohlašovatelé smrti mezi námi

Možná je jím někdo z Vašich blízkých, snad soused nebo dávný spolužák. A možná jste to Vy sami a pouze čekáte na moment prozření. Smrtonoši nevystupují jenom v pověstech a legendách. Naopak, žijí život docela normálních lidí z masa a kostí, plní nadějí, smutků i radostí. Jedním se ale přece jen vymykají průměru. Vědí, kdy se k druhým blíží smrt.

Není smrtonoš jako Smrtonoš

Slovo smrtonoš je v českém jazyce víceznačné. Primárně se tímto termínem označují jedinci, kteří dokážou předvídat něčí smrt. O nadcházejících úmrtích se zpravidla dozvídají formou snů. Méně častou variantou jsou náhlá vnuknutí a komunikace s anděly. Nabízejí se ovšem i další výklady.

 Smrtonoši jsou bytostmi, které se zjevují, aby zabíjely. Tato verze vychází z anglických lidových pověstí. V anglosaském folkloru se za smrtonoše považují krvelační černí psi se žhnoucíma očima. Nelze přehlédnout, že tito zabijáci z pekel inspirovali Arthura Conana Doyla k sepsání Psa baskervillského (1902). 

Existuje ale ještě třetí interpretace, zcela novodobá, která chápe smrtonoše tak, jak je líčí současná literatura a film. V moderním pojetí splývají se Smrtí či Smrtkou. Odnímají umírajícím duši a odvádějí je na Onen svět. 

Není bez zajímavosti, že označení Smrtonoš, tentokrát psáno s velkým S na začátku, nalezneme i mezi vědeckými spisy. Ve staré češtině sloužilo k pojmenování planety Mars. Dle astrologie jsou lidé zrození pod nadvládou rudé planety mimořádně bojovní, zlí a loupeživí.

Dar, nebo prokletí?

Lidé smrtonoši plní funkci ohlašovatelů smrti. Jejich specifická jasnozřivost je projevem rozšířené intuice, která umožňuje čerpat informace z duchovních sfér. Smrtonoši jsou vysoce sensibilní a jejich vnímání daleko přesahuje běžný rámec lidských dovedností. 

Ne každý smrtonoš ale považuje své jasnozřivé schopnosti za dar. Mnozí je hodnotí spíše záporně, jako prokletí, jemuž by rádi unikli. Býti smrtonošem je psychicky i fyzicky vyčerpávající. Člověk je neustále pronásledován myšlenkami na smrt. Zmítají jím pochybnosti a výčitky. Ptá se sám sebe, zdali je pouze tím, kdo smrt ohlašuje, či její skrytou příčinou. Nápor na psychiku se odráží v rovině těla. Ti, kdož neumí příliv negativních myšlenek a emocí správně zpracovat, trpí ztrátou energie, oslabenou imunitou a psychosomatickými obtížemi.

Smrtonošem z rozhodnutí

V souvislosti se smrtonoši bychom neměli opomenout roli zdravotníků a pečovatelů přímé péče u seniorů a nevyléčitelně nemocných. Jsou to právě oni, kdo je kontaktu s umírajícími vystaven den co den. Při dostatečně empatické péči pomáhají druhým zemřít v maximálně možném komfortu, klidu a bezpečí. Možná nejsou smrtonoši darem shůry, ale svým rozhodnutím zvolit si povolání tohoto charakteru se jimi stávají z vlastní vůle.