Trumanův syndrom: Kdy realita splývá s fikcí

Stát se celebritou nebylo nikdy tak snadné jako v posledních letech. Ve světě médií dnes nepotřebujete dechberoucí krásu, unikátní nadání ani nadprůměrný intelekt. Stačí zaujmout dostatečný počet sledujících, a příjemný výdělek i nálepka VIP jsou tu. Pro mnohé práce snů. Pro pacienty s Truman show syndromem peklo na zemi! 

Truman show

Když v roce 1998 vešlo do kin americké fantaskní drama Truman show, nikdo neočekával, že název filmu poslouží k pojmenování vzácné psychické poruchy. Režisér Peter Weir a  scénárista Andrew Niccol představili divákům fiktivní příběh Trumana Burbanka (Jim Carrey), který od narození do svých třiceti let žije ve filmových ateliérech obklopen placenými herci. Truman netuší, že je hvězdou celosvětové reality show s nepřetržitým živým přenosem. On sám vnímá svůj život jako skutečnost. Pro všechny ostatní je však jen zábavní figurkou, postavičkou ze seriálu, loutkou v rukách režiséra a producenta Christofa (Ed Harris), jenž má nad Trumanovým osudem absolutní kontrolu. 

Strach z moderních technologií

Truman show syndrom (déle jen TSS) je jedním z příkladů negativního vlivu moderní kultury na psychické zdraví. Nejde o to, že by populární kultura přímo podmiňovala vznik mentálních chorob, ale její podoba udává směr, jakým se tato onemocnění vyvíjejí.

Podle statistik je typickým pacientem s TSS muž okolo třiceti let (stejně jako postava Trumana Burbanka). Onemocnění náleží do kategorie vzácných chronických chorob. Jedná se o typ paranoii, jež je v populaci odedávna a jejímž primárním rysem je permanentní strach z ohrožení a pronásledování. Jedinec se cítí jako kořist v hledáčku lovce, která nemá kam uprchnout. S rozvojem technologií se mění představy o nástrojích, jimiž může být jedinec sledován a trýzněn. Na začátku 21. století se symbolem nebezpečí stala televizní kamera. Dnes o dvě desetiletí později jsou to webkamery a  internet. 

Spouštěčem onemocnění není shlédnutí filmu Truman show ani žádné z mnoha reality show, jimiž nás televizní stanice zahlcují. TSS se objevuje jako příznak schizofrenie, bipolární poruchy a několika dalších mentálních chorob. Přílišný mediální tlak a z něj pramenící snížená schopnost rozlišovat mezi fikcí a realitou mohou však nástup TSS výrazně urychlit, stejně jako užívání některých léčiv a omamných látek.

Život jako klam 

Jedinec trpící TSS podléhá přesvědčení, že žije v uměle vytvořeném světě, do nějž byl uvržen jako nedobrovolný účastník reality show. Nic a nikdo není skutečné. I rodina a nejbližší přátelé jsou v mysli pacientů s TSS pouze najatými herci. 

Malá část nemocných vnímá svůj stav pozitivně. Líbí se jim představa, že jsou mediálními hvězdami a užívají si iluzi pomyslné slávy. Nicméně pro většinu pacientů představuje TSS vážný psychický problém, který může vést až k sebevraždě. Člověk je přemožen bludy, v nichž neexistuje soukromí ani svobodná vůle. Každý krok je natáčen a vysílán. Svět se baví na úkor dotyčného. Vše je řízeno shora (tj. z produkce). Není oč se snažit, koho milovat, kam uniknout. Ač na očích všem, jedinec se cítí naprosto osamělý. Ztrácí i ty nejzákladnější jistoty a pozbývá důvod žít.