Jak správně začít s otužováním – pravidla a rady

Pravděpodobně jste si již všimli, že otužování se stalo trendem. Řada celebrit se hrdě nechává fotit ve studené vodě a sociální sítě chrlí jednu otužovací výzvu za druhou. Tato finančně a časově nenáročná aktivita, která blahodárně působí na náš organizmus, je zároveň jednou z mála posledních povolených možností, jak se udržovat fit i v této nelehké době plné omezení.

Jak na to?

Začít s otužováním není nijak složité. V první řadě se pravidelně hýbejte na čerstvém vzduchu. V chladném počasí místo jedné teplé bundy či kabátu oblečení navrstvěte a počet vrstev pozvolna redukujte. Doma příliš netopte a spěte při otevřeném okně. Pokud jde o samotný kontakt s ledovou vodou, začněte otíráním studenou žínkou. Pomalu přejděte k mytí u umyvadla se studenou vodou, až se propracujete ke sprchování. Nejúčinnější je po ránu. Nejprve střídejte teplou vodu s chladnou a tou i končete. Mějte na paměti, že s ochlazováním těla postupujeme od nohou k hlavě. Na hlavě a krku je nejvíce receptorů chladu, a proto zprvu tuto oblast studenou vodou neomývejte. Čistě ledová sprcha by v zimě neměla trvat déle než tři minuty a v létě pět.

Jemnější formou otužování je saunování a následné krátké ochlazení v ochlazovacím bazénu, pod studenou sprchou nebo ve sněhu.

Plavání v chladné vodě

Plavání v chladné vodě je bezpečné až pro zkušené otužilce. V ideálním případě se praktikuje dvakrát až třikrát týdně. Vždy by mu mělo předcházet přiměřené rozcvičení. Z důvodu bezpečnosti se plave podél břehu. Při tréninku se začíná s vodou o teplotě cca 15ºC. Doba plavání by neměla překročit dvacet minut. Čím je voda chladnější, tím se doporučený čas krátí. Po doplavání je nutné se zcela osušit suchým ručníkem. Tím se tělo řádně prokrví. Následuje převlečení do suchého oděvu, zahřívací cviky, případně konzumace teplého nealkoholického nápoje.

Horká sprcha po ledové koupeli se důrazně nedoporučuje. Hrozí při ní šok, jenž by mohl vést k celkovému kolapsu.

Pravidla správného otužování

Otužování je třeba vnímat jako cestu. Rozhodně není o rekordech. Jedná se o dlouhodobý proces, jehož základem je pravidelnost. Chlad může na organizmus působit stresově. Proto je nutné postupovat pozvolna a na otužování vzduchem i vodou si přivykat nenásilně. První příznivé účinky se obvykle dostaví v horizontu jednoho až dvou měsíců. Za skutečného otužilce se člověk může považovat asi po dvou letech.

Radost z otužování si můžete dopřát každý den. Přestávka v tréninku je žádoucí v době nemoci či po požití alkoholu nebo drog. Pozor, přestanete-li s ním na delší čas, tzv. otužilecká paměť těla se po pár týdnech vytratí.

Otužovat se mohou všechny věkové kategorie. Děti a senioři samozřejmě v mírnější formě. Pro zajímavost uveďme, že již po šestinedělí lze miminka otírat studenou žínkou a od věku dvou let přejít ke sprchování studenou vodou. Osoby trpící nemocemi srdci, problémy s krevním tlakem či ledvinami by vhodnost otužování měli konzultovat s lékařem.

Proč se otužovat?

Jak zaznělo již v úvodu, otužování má pozitivní dopad na kvalitu našeho života. Posiluje imunitu a vůli. Zoceluje psychickou odolnost, ulevuje od depresí a vyvolává euforické pocity. Navíc snižuje krevní tlak, napomáhá odbourávání tuků a přináší úlevu od alergií. Díky zvýšenému proudění krve, působí též analgeticky a lze jej doporučit např. proti poúrazovým bolestem.

Samozřejmě existují i jistá rizika, a to především při nedodržení doporučených postupů. Jedním z největších je hypotermie neboli podchlazení, kdy tělesná teplota klesne pod 35ºC. Takový stav může vést k selhání organizmu a následné smrti.