Teorie čtyř živlů a její odraz v typologii osobnosti

Oheň, země, voda, vzduch – čtyři prvky, z nichž vše pozemské vzniká, čtyři živly, v nichž vše konečné zaniká. Stále v pohybu, utvářejí a transformují svět včetně nás, lidských bytostí.

Antická přírodní filosofie

Teorie čtyř živlů vychází z řecké přírodní filosofie. Ta již v 5. století př. n. l. hlásala, že se veškerý hmotný svět sestává ze čtyř základních elementů. Tyto čtyři živly: oheň, země, voda a vzduch, se vyznačují chladem, horkem, suchem a mokrem. Sloučením vždy dvou ze čtyř bazálních kvalit vzniká jeden element. Spojením horka a sucha se rodí oheň, syntézou mokra s chladem se utváří voda. Vzduch je mokrý a horký, země suchá a chladná. 

Vlastnosti živlů determinují jejich vzájemnou (ne)slučitelnost. Ty, které sdílejí společný rys, koexistují vedle sebe a mohou se vzájemně doplňovat (např. vzduch, konkrétně kyslík jako jedna z jeho složek, podporuje hoření ohně). Živly, jež společnou kvalitu nemají, působí proti sobě (např. voda eroduje půdu). Tento fakt se promítá i do (dis)harmonické struktury lidské osobnosti (viz níže).

Nenechme se oklamat názvy živlů. Starověcí myslitelé si byli vědomi rozmanitosti a složitosti světa, který zkoumali, a proto jsou jednotlivé pojmy užity v širokém významu. Vodou se míní vše, co může být za specifických podmínek kapalné, tedy i kovy. Vzduch zahrnuje veškeré těkavé látky a materiály, které se mohou vypařovat. Ohněm se rozumí rovněž světlo, teplo a vše, co lze spálit. Elementu země pak připadají ostatní, nerozpustné a ohněm nezničitelné, látky. 

Teorie čtyř živlů v psychologii

Již od dob Hippokratových (5./4. století př. n. l.) se čtyři živly uvádějí do souvislosti se čtyřmi projevy lidského chování. Pro choleriky je určující oheň, melancholikům vládne země, sangvinici se vznášejí ve vzdušných zámcích a flegmatici proplouvají životem na nezčeřené vodní hladině.

Ve 20. století rozšířil toto pojetí význačný švýcarský lékař a psychoterapeut Carl Gustav Jung (1875 – 1961). Ten zavedl analogickou čtveřici psychických funkcí: vnímání, myšlení, cítění a intuici. Vnímáním se zaměřujeme na existenci světa kolem i uvnitř nás. Myšlením se snažíme vnímaným obrazům porozumět. Skrze pocity poznáváme, zdali nám jsou dané podněty libé či nelibé. A nakonec intuicí tušíme původ a důvod stimulů, které jsme zaznamenali skrze smyslové vnímání. Čtyři psychické funkce, čtyři základní prvky lidské mysli. 

Živly v nás aneb typologie podle živlů

Vycházíme-li z tvrzení, že oheň, země, voda a vzduch spoluvytvářejí veškerý hmotný svět, nevyhneme se závěru, že formují i nás samé. Jejich podíl je ovšem individuální a zčásti proměnlivý v čase. Typologie osobnosti podle živlů předpokládá, že každý jedinec má svůj dominantní element, jenž se výraznou měrou odráží v charakteru dané osoby.  Určení hlavního živlu vede k uvědomění si silných i slabých stránek osobnosti, a umožňuje hlubší sebepoznání i porozumění druhým. 

Naneštěstí může dojít k situaci, kdy o pozici hlavního prvku soupeří dva neslučitelné elementy (např. oheň s vodou). Jedinec, který je tímto vnitřním konfliktem postižen, trpí psychickou labilitou a energetickým oslabením (Nejen o potížích s chronickou únavou se dočtete v článku Jak mít více energie.)

Oheň

Osoby s převažujícím prvkem ohně platí za přirozené vůdce. Umí samostatně pracovat,  rychle se rozhodovat, efektivně řídit druhé a plnit vysoko nastavené cíle. Jsou ctižádostiví, soutěživí a asertivní. Nebojí se sporů ani nových výzev. Mají rádi vše pod kontrolou a určují směr sobě i ostatním. 

Lidé s dominancí ohně mají sklon k sebestřednosti a agresivitě. Bývají netrpěliví, vztahovační, choleričtí až despotičtí a postrádají schopnost empatie. Na cestě za úspěchem neváhají obětovat zdraví ani vztahy. 

Země

Jedinci, jejichž hlavním elementem je země, vynikají pečlivostí, spolehlivostí, trpělivostí a racionalitou. Uznávají pravidla a řád, oceňují tradice a zakládají si na disciplinovanosti a perfekcionismu. Nevyhýbají se rutinním ani monotónním úkolům, naopak upřednostňují známé a osvědčené postupy před změnami a inovacemi.

Pro osoby s nadvládou země je těžké vykročit z komfortní zóny a jít vstříc životním výzvám. Mají strach ze selhání a ztráty zázemí. Přílišné zaměření na detail a výkon může vést k úzkostným stavům spojeným s nízkým sebevědomím.

Voda

Lidé, jimž vládne voda, vynikají mírnou, laskavou a přátelskou povahou. S nadšením pomáhají druhým, jsou mimořádně empatičtí a trpěliví. Platí ze skvělé týmové hráče a loajální kolegy i zaměstnance. Vytvářejí kolem sebe příjemnou a harmonickou atmosféru.

Jedinci, v nichž převládá vodní živel, jsou ohroženi přílišným altruismem. Činí jim potíže říkat ne. Neumějí se bránit vlivu negativních energií. Snadno se nechají vmanipulovat do situací, v nichž se necítí dobře. Mají sklon brát vše příliš osobně a pochybovat o svých kvalitách. Těžko se rozhodují a raději se podřizují druhým, než aby bojovali za svá stanoviska. 

Vzduch 

Osoby, jejichž určujícím živlem je vzduch, překypují nápady, energií a kreativitou. Jsou přemýšliví, společenští a komunikativní. Zdobí je smysl pro humor, bystrá mysl, ale i takt a schopnost tolerance.

Vzdušné povahy žijí přítomností. Neumějí a nechtějí plánovat. Snadno zapomínají na dodržování termínů i dohod. Ve svém Tady a Teď jednají mnohdy sobecky a neuváženě. Řadu projektů ukončí ve fázi rozpracování. Působí nedospěle a nespolehlivě.