Vampyrismus, jeho projevy a zajímavosti

Vampyrismus někdy též zvaný vampýrismus je termín, jímž se označuje lidová víra v záhrobní magii a existenci krvelačných bytostí, které v noci opouští své hroby, aby škodily lidem, popř. zvířatům. Tyto představy mají své kořeny mezi slovanskými národy, především na Balkáně a ve východní Evropě. Nicméně fenomén navracejících se mrtvých je celosvětový, třebaže se pro něj vžila jiná označení a částečně jej charakterizují jiné projevy, než které bývají přisuzovány evropským vampýrům.

Trocha etymologie

V českém jazykovém prostředí je běžné zaměňovat slova vampýr a upír. Slouží nám za synonyma, ačkoliv při bližším pohledu tomu tak zcela není. Označení upír je názvem zoologickým, kterým se pojmenovávají některé druhy jihoamerických netopýrů. Zůstaňme ale při tom, že oba výrazy jsou si rovnocenné, neboť je to právě výraz upír (a jeho obdoby), který se vyskytuje ve všech slovanských jazycích a jehož existenci jazykovědci předpokládají již v praslovanštině.

Není doposud jasné, s jakým původním významem se tento pojem pojil, ale etymologické výklady nám předkládají tři varianty. Může jít o slovo odvozené od slovesa pro vkousnout se/vrazit se, o dřívější označení čarodějnice, či o pojmenování „osoby, která vychází z hrobu“. Termín vampýr je typický pro neslovanské jazyky.

Historie vampyrismu

Vzhledem k nedostatku písemných pramenů není možné přesně určit, kde se legendy o vampýrech objevily poprvé. Dá se předpokládat, že inspiraci nalezly ve starověké mytologii, kde není nouze o božstva pijící lidskou krev. Prokazatelně se víra ve vampyrismus šířila od nástupu křesťanství, kdy došlo k výrazným změnám v pohřbívání a lidská snaha směřovala k uchování těla ve stavu vhodném pro věčný život po posledním soudu.

Nejstarší písemné zmínky

První doložitelné zmínky o tzv. upírech máme z 11. století. V původní verzi legendy vampýři nejprve pronásledují své příbuzné a až později škodí na zdraví a majetku dalším lidem ve svém okolí. Je zajímavé, že pro vampýry či upíry nebo bytosti jim podobné existoval též staročeský výraz morous. Ten lze interpretovat jako zlý noční přízrak, jenž spícím odebírá životní sílu.