Šamanismus: Duchovní tradice, rituály a léčivé praktiky

Narůstající zájem o šamanismus je jedním z následků dlouhodobého úpadku spirituality v současné západní společnosti. Všeobecný odklon od církevních autorit a výchova mládeže postrádající duchovní rozměr zapříčinily, že jsme ztratili kontakt s bytostmi z jiných dimenzí a popíráme vše, co nelze zachytit základními pěti smysly. Návrat k šamanismu je návratem k naší pravé přirozenosti. Umožňuje nám vnímat vlastní existenci v dokonalé harmonii s celým vesmírem, jehož nedílnou součástí jsme – vždy a navždy. 

Kořeny šamanismu

Archeologické výzkumy odhalily stopy šamanismu již u kultur mladého paleolitu (cca 40 000 až 10 000 př. n. l.). Dá se ale předpokládat, že tato nejstarší společenská instituce vznikla ještě o něco dříve. První šamani působili v Asii, na Sibiři. Samotné slovo šaman bylo pravděpodobně odvozeno z tunguzského výrazu pro vědět/chápat. Dnes se tímto termínem běžně označují též američtí a afričtí medicinmani (Třebaže ne každý léčitel je zároveň šamanem v pravém slova smyslu.).

Co je šamanismus

Často se objevuje názor, že šamanismus je přírodním náboženstvím nebo dokonce kultem černé magie. Obojí je mylné. Šamanismus je prapůvodním světonázorem o jednotě člověka s vesmírem a vším živým i mrtvým, co se v něm nachází. Šamani neuctívají bohy ani neovládají své bližní skrze kouzla. Jejich úkolem a celoživotní snahou je pomáhat všem, kteří pomoc potřebují, tj. lidem, zvířatům, rostlinám, duchům i neživé přírodě. 

Prvky šamanismu najdeme na všech kontinentech. Některé jsou po celém světě shodné, řada rituálních projevů se ale liší. Proto je šamanismus tak těžko uchopitelný a definovatelný. 

Kdo je šaman

Za šamana lze označit osobu (muže i ženu) s léčitelskými, věšteckými a duchovními schopnostmi, která je s to komunikovat s duchovními bytostmi, uctívá přírodu a přírodní zákony a koná pro blaho své komunity. 

Šaman je rovnocenným členem společnosti, jenž se spolupodílí na běžných aktivitách. Jeho/její sociální status je ale vysoký, neboť zprostředkovává kontakt s jinými světy a má do určité míry moc nad životem a smrtí.

Během transu, k němuž si dopomáhá různými rituály, ale i psychotropními látkami, opouští šaman své tělo a odchází do jiných dimenzí. Může tak například vyvést duši nemocného zpět z podsvětí nebo rozmlouvat s duchy přírody i duchy zemřelých a přimlouvat se za zdraví a prosperitu svého kmene.

Mezi klasické rituální techniky se řadí tanec, zpěv, bubnování, modlitby a rituální drama. Nezbytností jsou četné rekvizity jako sošky z kostí či ze dřeva a mnohé jiné předměty z přírodních materiálů. Součástí většiny šamanských rituálů je vykuřování vonnými bylinami a pryskyřicemi (Více o vykuřování v: Praktický návod, jak správně vykuřovat).

Výběr nového šamana je mimořádně zodpovědným úkolem. Zvolený adept musí projít dlouhodobým tréninkem a následně náročným iniciačním obřadem. Nedílnou součástí výcviku je i rozsáhlá etická a spirituální průprava.

Šamanismus a současnost

V dnešní době se s velkou pravděpodobností nevyhnete setkání s tzv. neošamany. Zatímco historický šamanismus plnil signifikantní roli ve fungování tzv. primitivních kultur, neošamanismus je vnímán spíše negativně. Je to dáno tím, že novodobí šamani zpravidla „nepracují“ pro dobro svých bližních. V lepším případě usilují primárně o zdokonalení a poznání sebe sama. 

Naneštěstí existují i tací, kteří šamanismus zneužívají ke komerčním účelům a sebeobohacování. Objevují se snahy přetavit tento přírodní světonázor do jednoho z mnoha novodobých náboženství. Neošamani vystupují v médiích, píšou knihy a pořádají (leckdy výrazně předražené) kurzy, kde vás naučí stát se jedním z nich. Možná.