Poltergeist – Nezvaný host, kterého nikdo nechce doma

Označení poltergeist vychází z němčiny. Jedná se o složeninu slov poltern (rámusit, hlučet) a Geist (duch). Tímto termínem se pojmenovává paranormální jev lidstvu známý již od starověku, a sice jednorázová i opakovaná přítomnost neznámých sil v lidských obydlích. Ty jsou spojeny s akustickými, kinetickými a destruktivními projevy.

Pomoc, tady straší!

Vždyť kdo by neznal filmy a literární příběhy líčící život ve strašidelných domech, kde předměty létají vzduchem, skleněné a keramické dekorace se bez viditelné příčiny tříští na střepy a z místností, v nichž nikdo není, se ozývají podivné zvuky? Můžete namítat, že obdobné historky jsou čirou fantazií spisovatelů a scénáristů. Ale jak vysvětlit fakt, že existenci tohoto jevu potvrzují očití svědci po celém světě?

Kdo má tyto činy na svědomí?

Odpověď je jasná, třebaže poněkud neurčitá – poltergeist neboli rámusící duch. Zmíněný fenomén se snaží osvětlit čtyři teorie. První z nich spekuluje o projevech doposud neznámé fyzikální síly. Soudobá věda však tuto variantu vylučuje, neboť technika je prý již natolik vyspělá, aby jakékoliv reálné fyzikální vlivy odhalila.

Druhým vysvětlením je teorie spiritistická. Ta tvrdí, že původcem jsou nehmotné duchovní bytosti. V první řadě se jedná o duchy zemřelých. Ti jsou s místem výskytu poltergeistu spjati svým předchozím životem či spíše svou smrtí. V úvahu přicházejí ale i jiné astrální bytosti, které z blíže neznámých důvodů mají sílu a potřebu zasahovat do našeho lidského světa.

Třetí výklad vychází ze skutečnosti, že u většiny evidovaných případů byl jedním z členů domácnosti adolescentní nebo duševně chorý člověk. Z tohoto důvodu hovoří některé definice poltergeistu o  jevu vyvolaném schopnostmi tzv. agenta (tj. člověka). Poltergeist se podle nich neváže na konkrétní místo, nýbrž na určitou osobu. Proto není změna lokace dostatečným prostředkem k tomu, jak se „řádění duchů“ zbavit.

Psychologové, kteří se naším tématem zabývají v souvislosti s psychicky narušenými jedinci, zastávají názor, že celý jev se zakládá na smyslových klamech nemocných. Případně že je zapříčiněn jejich patologickým chováním.

Pokud jde o dospívající, je známo, že intenzivní duševní vývoj doprovázený emoční labilitou může vyvolat extrémní chování. Parapsychologové tak spekulují o možnosti, že záhadné síly jsou projevem mimosmyslových schopností pubescentů. Zda-li jich využívají záměrně, je otázkou. Pokud ano, platí teorie poslední – čtvrtá.

Jestliže je  jakýkoliv z projevů poltergeistu realizován vědomě, bez ohledu na to, je-li při něm užita fyzikální nebo psychická síla, hovoříme o podvodu. Doposud byly všechny prošetřované případy, ať v České republice či v zahraničí, vyhodnoceny právě s tímto závěrem. Co nebylo možno připsat na vrub vnějším vlivům typu zemětřesení nebo závad v elektroinstalaci, skrývalo svého původce ve vědomém lidském faktoru. Motivace bývá různá. Snaha o sebezviditelnění, zvýšení turistické atraktivity místa, senzacechtivost, vtip, pomsta aj..

Pár slov na závěr

Je téměř jisté, že s fenoménem poltergeist se budeme setkávat i v budoucnu. Doprovází lidskou společnost celá staletí a jistě jen tak nezmizí. Kdo ví, třeba se jednoho dne dočkáme odhalení, které přinese něco víc než obvyklý důkaz o špatném lidském charakteru.