Jak překonat abstinenční příznaky – Konec závislosti

Jedním z důkazů závislosti je přítomnost abstinenčních příznaků ve chvíli, kdy tělo nedostane látku či neprožije situaci, na kterou je zvyklé. Přerušením či omezením užívání návykové látky dojde k narušení vnitřního prostředí organizmu, jenž si na přítomnost drogy zvykl a adaptoval se jí. Nastalou změnu tělo signalizuje spuštěním abstinenčního syndromu (tj. syndromu z odnětí/z vysazení). Jeho intenzita a doba trvání jsou individuální a symptomy, které při něm nastávají, se pohybují se na stupnici od subjektivně nepříjemných pocitů až po život ohrožující stav.

Závislost způsobuje celkový úpadek osobnosti. Člověk podléhá nekontrolovanému nutkání opakovat své chování bez ohledu na dlouhodobé zdravotní, sociální a ekonomické důsledky. Mezi nejčastější typy závislosti se řadí adikce na alkoholu, nikotinu, lécích, psychotropních látkách, výherních automatech, sexu, práci či vztazích. Každá závislost přináší svému nositeli destruktivní dopad na kvalitu života, a proto je třeba s ní skoncovat.

Když se dostaví abstinenční příznaky

Projevy abstinence se téměř vždy dostavují na tělesné i duševní úrovni. Fyzické abstinenční příznaky se pojí více se závislostí na alkoholu, zklidňujících lécích a opiátech, zatímco symptomy psychické vyvolává spíše adikce na konopných drogách, extázi a kokainu. U ostatních návykových látek se abstinenční syndrom projevuje kombinací obou typů, aniž by jeden výrazně dominoval. Nejrizikovější je odvykací stav po dlouhodobém užívání látek způsobujících silnou fyzickou závislost, zejména alkoholu, který může vyústit v metabolický rozvrat, mozkovou mrtvici nebo srdeční zástavu.

Budeme-li zobecňovat, dá se říci, že příznaky při odvykání jsou opakem účinků intoxikace. Látky, které organizmus povzbuzovaly (např. nikotin, amfetamin) způsobí, že detoxikace má na psychomotoriku závislé osoby tlumivé účinky, kdežto látky utlumující (např. alkohol, opiáty) vyvolají po zahájení abstinence nabuzení.

Po vysazení návykové látky se v různé intenzitě mohou dostavit následující abstinenční příznaky: craving neboli bažení po droze, podrážděnost, snížená schopnost koncentrace, úzkost až deprese, pocení, nevolnost, zvracení, zácpa/průjem, snížená/zvýšená chuť k jídlu, bolesti kloubů a svalů, spánkové poruchy, … v nejtěžších případech též sebevražedné pokusy, srdeční arytmie, halucinace, poruchy vědomí či epileptické záchvaty.

Prvotní fáze abstinence spojená s fyzickou i psychickou detoxikací organizmu trvá minimálně jeden až dva týdny, přičemž nejnáročnější bývá překonat první tři dny.

Jak začít a vytrvat

1. Přiznejte si svou závislost

Se závislostí může úspěšně bojovat jen ten, kdo pochopí, že jde o existenční problém. Zamyslete se nad tím, co vše vám vaše patologické chování bere, a sestavte si seznam důvodů, proč s ním chcete přestat.

2. Vyhledejte pomoc

Skoncovat se závislostí na vlastní pěst je velice náročné. I když některé výzkumy potvrzují, že přirozené zotavování se z adikce (tedy léčba bez odborné pomoci řízená pouze vlastními rozhodnutími) snižuje riziko relapsu, je tato metoda vhodná pouze pro ty, kdo ve svém okolí mají minimálně jednoho člověka, jenž jim během abstinence poskytne plnou emocionální i hmotnou podporu. Léčba pod lékařským dohledem může probíhat ambulantně, stacionárně, pobytově nebo v prostředí terapeutické komunity. Její důležitou složkou je psychoterapie, díky níž je závislý jedinec schopen snáze překonat přístup sám k sobě a osvojit si nové vzorce chování.

3. Změňte své rituály

Ať již trpíte jakoukoliv adikcí, dá se předpokládat, že vám zabírá velkou část vašeho (nejen) volného času. Během abstinence bývá jedinec konfrontován se situací, kdy musí rozhodnout, jak s opětovně nabytým časem naložit. Je velkou chybou, když podlehne myšlence nahradit jednu návykovou látku druhou, třebaže méně rizikovou, např. nikotin cukrem. Zásadním krokem k překonání závislosti je schopnost uvědomit si, v jakých chvílích a při jakých činnostech jsme se k droze uchylovali a co nám rádoby přinášela. Náš mozek si přivykl na jisté stereotypní vzorce chování, které je při odvykání nutno odstranit a nahradit novými.

Pokud jste si např. zvykli dát si po příchodu z práce domů skleničku alkoholu, posadit se na balkon, dívat se do zahrady a užívat si chvíli o samotě, je nutné přepracovat celý tento koncept. Vypustíte-li totiž pouze pití alkoholu, ale ostatní zvyky zachováte, místo zasloužené relaxace po práci vás budou pronásledovat myšlenky právě na tu jedinou věc, kterou jste ze své denní rutiny vypustili.

4. Plánujte si aktivity předem

Budete-li jen nečinně čekat, až vás zaplaví abstinenční příznaky, těžko jejich tlaku odoláte. Mysl i tělo je třeba včas zaměstnat. Mějte každý den předem naplánovaný. Sestavte si seznam aktivit, které vykonáte, a připojte k nim i konkrétní čas. Buďte důslední a svých plánů se držte. Nedáte tak obsesivním myšlenkám na drogu prostor, aby vás mučily. Nezapomeňte zařadit do svého harmonogramu dostatek pohybových aktivit. Při únavě fyzickou činností vyplavuje tělo zvýšené množství endorfinů, tj. „vlastních opiátů“, které zmírňují abstinenční syndrom.

Skutečný konec závislosti

Překonání abstinenčních příznaků v prvních týdnech po vysazení návykové látky není zárukou definitivního konce závislosti. Abstinence je celoživotní proces. Pokud se po prodělané závislosti rozhodnete drogu občasně konzumovat/patologické chování příležitostně opakovat (slavnostní přípitek, cigareta při sledování sportovního utkání, hra o peníze při posezení s přáteli, …), vystavujete se vysokému riziku, že adikci opět propadnete. Noste svůj seznam důvodů, proč se závislostí skoncovat, vždy při sobě a ve chvílích nutkání si jej připomeňte. Pokud byste ve své abstinenci selhali nebo k tomu měli silné sklony, neváhejte a okamžitě vyhledejte pomoc.