Člověk je tvor společenský a mezilidské vztahy, včetně vztahů karmických, jsou mu příležitostí k učení, růstu a sebevyjádření. Formují naši mysl a ovlivňují kvalitu energie, jíž si převádíme z minulých životů do vtělení budoucích. Interakce, neboli vztahy, jimiž procházíme, mívají různou podobu a intenzitu. Některé se rozpadnou, sotva se objeví, jiné jsou natolik pevné, že se o ně můžeme kdykoliv opřít. Ty emočně  nejintenzivnější, ať již v dobrém či zlém, nás provází napříč mnoha životy. Říkáme jim vztahy karmické. Přicházejí na svět spolu s naší karmou (Článek věnovaný karmě a karmické zátěži naleznete ZDE.) a podmiňuje je existence nedořešených událostí a emocí s lidmi, které známe z minulých životů.

Příznaky karmických vztahů

Pro karmické vztahy je typické, že se vyznačují neovladatelnými pocity, jež v souvislosti s druhou osobou prožíváme. Ty mohou být pozitivní i negativní a zahrnují emoce jako radost, láska, touha, ale i strach, vztek, žárlivost nebo nenávist. Ať tak či onak, jsou natolik silné, že nám brání se od druhého člověka „odtrhnout“ a mohou nás přivést až k psychickému vyčerpání.

Obvykle se s nimi setkáme v rodině či v partnerských vztazích, avšak zastihnout nás mohou i na pracovišti či zcela náhodně. Vztahy současné nemusí odpovídat vztahům minulým. Dnešní milenci mohli být v minulém životě ve vztahu rodič-dítě nebo nadřízený-podřízený. Variant je mnoho.

Základním poznávacím znakem karmických vztahů je iracionální přitažlivost, která může být i jednostranná (protože duše aktérů jsou na různém stupni růstu a karmického čištění). Sexuální touha je pouze jednou z možností, jak se tato přitažlivost projeví. Po blízkosti druhého člověka můžeme bažit i z toho důvodu, že vůči němu cítíme nějaký závazek či dluh, který však nelze logicky vysvětlit. Potřebujeme jej chránit, pečovat o něj, a to i ve chvílích, kdy on je vůči nám lhostejný nebo dokonce agresivní. Necháváme sebou manipulovat, snášíme psychické i jiné týrání, jen abychom neztratili kontakt s tím, ke komu nás váže nevysvětlitelné vnitřní pouto. Takovému vztahu dáváme ve svém životě větší prostor než vlastnímu rozvoji.

Dalším z příznaků bývají intenzivní pocity déjà-vu (O fenoménu déjà-vu naleznete více informací ZDE.) Jakoby v mlze se před námi vynořují „vzpomínky“ a my se potýkáme s přesvědčením, že s danou osobou, jsme již obdobné situaci prožili.

Proč se duše znovu potkávají

Obecně se uvádí, že příčinou karmických vztahů jsou nedořešené události z minulých inkarnací, během kterých se duše aktérů již dříve setkaly. Nejčastěji bývá zmiňován příklad milenců, jež si slíbili věčnou lásku a věrnost. Takovým lidem se samozřejmě těžko daří navázat harmonické partnerské vztahy v současném životě, jsou-li energeticky vázáni s někým jiným. Podobně se napříč věky mohou táhnout i milostné trojúhelníky, jež bez řádného rozpletení vedou zas a znovu k nešťastným koncům.

Spojovat nás může nejen láska nebo duchovní spřízněnost, ale též vazby výslovně opačného charakteru, např. nenávist a touha po pomstě. Naše karma může být též zatížena kletbou, kterou jsme na někoho uvalili či jež byla seslána na nás.

Karmické vztahy bývají dále založeny na nevyřízených smlouvách, nesplacených dluzích nebo nevykonaných povinnostech. Pojit nás k druhé osobě může i pouhý zvyk nebo psychická či ekonomická závislost.

Častým příkladem je tzv. zapletení, kdy se opakovaně společně inkarnuje vícero duší, jež bývají provázány rodinnými pouty. Jejich karma bývá zatížena přílišným pocitem zodpovědnosti za blízké osoby, nebo naopak selháním v minulých vztazích, kdy se zodpovědné osoby nedokázaly postarat o ty závislé.

Jak karmické vztahy vyrovnat

Narovnání, či chcete-li vyrovnání, karmických vztahů není nikdy párovou záležitostí! Tuto skutečnost je nutno akceptovat. Měnit můžeme pouze sami sebe. Nejen že nejsme za druhé zodpovědní, my je ani při nejlepším úmyslu nesmíme k ničemu nutit.

Postup pro harmonizaci naší karmy a vyrovnání karmických vztahů je následující. Nejprve je zapotřebí nahlédnout do minulých životů a zjistit, jaká vazba duše spojuje. Dalším krokem je poučení se z minulých nepodařených či nedokončených vztahů. Následovat musí odpuštění vlastní i druhému. Posledním krokem je vědomé rozhodnutí nechat sebe i druhého jít dál vlastní cestou. To znamená, že i v případě vztahů podmíněných hlubokou láskou jsme ochotni dát druhému i sobě svobodu, aby duše mohly nerušeně pracovat na svém rozvoji. Stejně tak se dobrovolně vzdáme své potřeby druhého kontrolovat, napravovat nebo opečovávat. Obdobně je nutno dosáhnout smíření se s minulými křivdami, odpustit a vzdát se myšlenek na pomstu.

K definitivnímu ukončení karmického vztahu dojde ve chvíli, kdy obě zainteresované duše dojdou smíření a vnitřní klid a štěstí jednoho není již dál závislé na druhém. Karmické vazby se rozpojí a vzájemná témata vyprchají. Abychom ale nekončili tak „nepohádkově“, sluší se dodat, že u karmických vztahů založených na lásce a přátelství může při jejich pochopení a opětovnému shledání se (je-li správně načasováno) dojít ještě k většímu prohloubení. Takový druh vazby není karmicky zátěžový a duším prospívá.