Doomscrolling: co to je a jak s tím přestat?

edním z mnoha anglicismů, které v posledních letech pronikly do českého jazyka, je  doomscrolling. Označuje se jím novodobý fenomén obsesivního pročítání negativních až katastrofických zpráv.

Cesta do záhuby

Doomscrolling je složeninou anglických výrazů pro zkázu/záhubu a scrollování, tj posouvání textu na obrazovce. V praxi tímto termínem vyjadřujeme nadměrnou konzumaci negativních zpráv skrze scrollování internetových článků a příspěvků na displejích chytrých telefonů. Poprvé se výraz doomscrolling objevil v roce 2018. Ve velké míře se začal užívat od poloviny roku 2020, a to v souvislosti s pandemií COVID-19.

Stále v pozoru

Lidský mozek je v zájmu přežití nastaven tak, aby negativní informace vnímal jako důležitější před zprávami neutrálního a pozitivního charakteru. I ve chvílích, kdy se bavíme a relaxujeme, automaticky zaměřujeme pozornost na případné hrozby a ostatní podněty upozaďujeme. 

V době technických vymožeností a neomezeného přístupu k on-line informačním zdrojům, sklouzáváme k doomscrollingu, který může přerůst ve skutečnou závislost. Tu živí i všudypřítomné algoritmy sociálních sítí, jež monitorují naše chování na internetu a cílí na nás reklamy a příspěvky, které obsahem souvisejí s tím, co jsme v minulosti hledali a navštívili. 

 Lidé, kteří do doomscrollingu zabředli, věří, že si počínají rozumně. Žijí v přesvědčení, že se načítáním varovných a katastrofických zpráv chrání a vzdělávají v prevenci proti nemocem tragickým událostem. Nejsou s to si uvědomit, že jejich chování je právě tak nežádoucí jako hrozby, o nichž čtou.

Zdraví až na druhém místě

Ať již jste doomscrollingu propadli či nikoliv, ruku na srdce, je více než pravděpodobné, že pročítáním internetových článků univerzální prostředek proti smrtelným nemocem, živelným katastrofám ani válečným konfliktům nenalezneme. Na druhou stranu můžeme téměř s jistotou říct, že přílišnou konzumací negativních zpráv výrazně ohrožujeme vlastní mentální, potažmo i fyzické, zdraví. 

Vědecké výzkumy potvrzují, že obsesivní příjem špatných zpráv má negativní dopad na celkovou kvalitu lidského života. Dlouhodobý doomscrolling zhoršuje kvalitu spánku, přispívá k rozvoji úzkostí, neuróz a depresí a vede k sociální izolaci. Nadměrná psychická zátěž spouští kognitivní poruchy včetně zhoršené schopnosti racionálního uvažování. Doomscrolling rovněž podněcuje agresivní chování, zvyšuje sklon podléhat dezinformacím a vede k přesvědčení, že svět je nehostinným a nebezpečným místem pro život. Navíc se častým díváním do monitorů zhoršuje zrak a ničí pleť.

Jak se doomscrollingu bránit

Pokud se s doomscrollingem potýkáte osobně, doporučujeme postupovat následujícími kroky:

1. Přiznejte si, že máte problém. Zamyslete se nad tím, jaké pocity ve Vás přemíra špatných zpráv vyvolává.
   
   
2. Snažte se o vyvážený příjem pozitivních a negativních informací. Stejně jako v jiných sférách života si i v rámci informovanosti udržujte rovnováhu.
   
   
3. Omezte čas strávený na internetu a sociálních sítích. Dejte přednost volnočasovým aktivitám na čerstvém vzduchu a zapracujte na vztazích s přáteli a rodinou.
   
   
4. Každý den si najděte chvilku na evaluaci a nahlas pojmenujte, co hezkého jste daný den zažili nebo viděli.
   
   
5. Před usnutím a po probuzení se vyhýbejte všem typům zpravodajství.
   
   
6. Přelstěte a změňte stávající algoritmy. Cíleně vyhledávejte pozitivní videa a články. Snížíte tím množství reklam, příspěvků a odkazů na stránky s negativním obsahem.
   
   
7. V případě přetrvávajících obtíží včetně zhoršeného psychického stavu neváhejte vyhledat odbornou pomoc.