Chiromantie: Tajemství čtení osudu ve vašich dlaních

Ruce dokáží prozradit více než slova. Umění chiromantie není jen věštěním budoucnosti. Analýzou lidské dlaně lze odhalit mnohé o duši, charakteru i tělesném zdraví.

Do Evropy na kočovném voze

Výraz chiromantie vychází z řeckého slova cheir, ruka. Méně frekventovaným synonymem je palmistrie, termín odvozený z latinského palma neboli dlaň. Tato esoterická technika má svůj prapůvod ve staré Indii. Podle písemných pramenů se jedná o umění praktikované minimálně 3 500 let. Do Evropy přišlo spolu s kočovnými Romy, v jejichž kultuře, a nejen zde, přetrvává dodnes.

O duši i o životě

Při chiromantii se hodnotí vzhled obou rukou. Dominantní/aktivní (u praváků pravá, u leváků levá) ruka zrcadlí realitu. Zachycuje události, které se přihodily. Předjímá děje, k nímž se schyluje. Vypovídá o zdravotním stavu posuzované osoby. Ruka vedlejší/pasivní, podává informace o tom, jaké vlohy, instinkty a představy v sobě neseme a s jakými zdravotními předpoklady jsme přišli na tento svět. 

Vedlejší ruka odkrývá náš potenciál, zatímco dominantní dává poznat, nakolik jej realizujeme. Pokud aktivní ruka postrádá nebo jen v náznacích obsahuje linie, jež jsou na pasivní ruce jasně zřetelné, pak své vlohy dostatečně nerozvíjíme.

Chiromantie v praxi

Vlivem filmové tvorby a vychytralosti nejrůznějších podvodníčků se může zdát, že chiromantie je jen předraženým blábolením o zářné budoucnosti, které si dopřáváme na poutích a lidových zábavách. Kdo se ale zajímá blíže, ví, že jde o komplexní techniku, která vyžaduje nejen znalosti z oboru, ale též orientaci v lékařství a psychologii.

Při práci s klientem se nejprve posuzuje tvar a velikost rukou. Důležitý je rovněž pocit z  doteku. Chiromant dále hodnotí velikost a polohu palce. Ten reprezentuje Já posuzované osoby a odráží její sílu a průbojnost, potažmo slabost a submisivitu. 

Prostor dlaně lze rozdělit na dvě poloviny. Od středu k palci hovoříme o sluneční straně. Ta odráží vztah zkoumané osoby k sobě a své rodině. Druhá polovina dlaně směřující k hřbetu ruky se nazývá stranou měsíční. Je odrazem podvědomí daného člověka a jeho vztahu ke světu. 

Při čtení, či chcete-li věštění, z ruky se největší význam přikládá třem hlavním rýhám – liniím života, hlavy a srdce. Posuzují se podle délky, hloubky a umístění. Krom toho se hodnotí jejich pozice vůči dalším, tj. vedlejším, liniím. 

Svůj život máme nejen NA, ale též VE svých rukou. Nejsme pouze pasivními loutkami v moci Nejvyššího, a proto i čáry na našich dlaních mění svůj tvar a intenzitu podle změn, kterými procházíme. Některé linie, jako čára osudu, se mohou objevit až v průběhu života. Jiné se časem zjemní a téměř vytratí.

Základní linie

Čára života se počíná od hřbetu ruky, vede kolem palce a ubíhá směrem k zápěstí. Tato linie vyjadřuje energii, vitalitu a radost ze života. Důležitější než délka rýhy je její intenzita a čistota. Čím výraznější a bez přerušení, tím spokojenější a vitálnější život značí. 

Linie hlavy zrcadlí intelekt, zájmy a schopnosti. V mnoha případech mívá souběžný začátek s čárou života. Po oddělení se ubírá středem dlaně. Dlouhá a hluboká čára hlavy indikuje bystrou a vyrovnanou mysl. 

Čára srdce běží rovnoběžně nad linií hlavy a poodhaluje naše emoce a city. Navíc je zdrojem informací o zdravotním stavu. Rovná linie znamená umírněnost v citech. Čím je prohnutější, tím emotivnější osobu máme před sebou.

Linie osudu začíná u zápěstí a směřuje k prostředníčku. Na rozdíl od čar života, hlavy a srdce se nevyskytuje u každého. Její přítomnost je znakem schopnosti převzít zodpovědnost za svůj život a mít jej pod kontrolou.